Definify.com
Definition 2024
источавший
источавший
Russian
Participle
источа́вший • (istočávšij)
- past active imperfective participle of источа́ть (istočátʹ)
Declension
Declension of источа́вший (no short forms)
| masculine | neuter | feminine | plural | ||
|---|---|---|---|---|---|
| nominative | источа́вший istočávšij |
источа́вшее istočávšeje |
источа́вшая istočávšaja |
источа́вшие istočávšije |
|
| genitive | источа́вшего istočávševo |
источа́вшей istočávšej |
источа́вших istočávšix |
||
| dative | источа́вшему istočávšemu |
источа́вшей istočávšej |
источа́вшим istočávšim |
||
| accusative | animate | источа́вшего istočávševo |
источа́вшее istočávšeje |
источа́вшую istočávšuju |
источа́вших istočávšix |
| inanimate | источа́вший istočávšij |
источа́вшие istočávšije |
|||
| instrumental | источа́вшим istočávšim |
источа́вшей, источа́вшею istočávšej, istočávšeju |
источа́вшими istočávšimi |
||
| prepositional | источа́вшем istočávšem |
источа́вшей istočávšej |
источа́вших istočávšix |
||