Czech

Noun

pahýl m

1. stub (something blunted, stunted, or cut short)
   • 1959, Alois Jirásek, Staré pověsti české:

     Když pak dub sešel a z kmene zůstal jen pahýl, putovali sem kováři i venkované a zatloukali do něho hřeby.

   • 1980, Viktor Dyk, Dvě noci:

     A větve bezlisté ve svitu luceren, jak pahýl mrzákův se zdály rozpínati.