Definify.com
Definition 2025
provocatus
provocatus
Latin
Participle
prōvocātus m (feminine prōvocāta, neuter prōvocātum); first/second declension
Inflection
First/second declension.
| Number | Singular | Plural | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Case / Gender | Masculine | Feminine | Neuter | Masculine | Feminine | Neuter | |
| nominative | prōvocātus | prōvocāta | prōvocātum | prōvocātī | prōvocātae | prōvocāta | |
| genitive | prōvocātī | prōvocātae | prōvocātī | prōvocātōrum | prōvocātārum | prōvocātōrum | |
| dative | prōvocātō | prōvocātō | prōvocātīs | ||||
| accusative | prōvocātum | prōvocātam | prōvocātum | prōvocātōs | prōvocātās | prōvocāta | |
| ablative | prōvocātō | prōvocātā | prōvocātō | prōvocātīs | |||
| vocative | prōvocāte | prōvocāta | prōvocātum | prōvocātī | prōvocātae | prōvocāta | |