Definify.com

Definition 2024


chlubit

chlubit

Czech

Verb

chlubit impf

  1. (reflexive, used with se) to boast, to brag

Conjugation

Present Singular Present Plural Past Singular Past Plural
1st person chlubím chlubíme chlubil jsem, chlubila jsem chlubili jsme, chlubily jsme
2nd person chlubíš chlubíte chlubil jsi, chlubila jsi chlubili jste, chlubily jste
3rd person chlubí chlubí chlubil, chlubila, chlubilo chlubili, chlubily

Related terms

See also