Definify.com
Definition 2024
křičet
křičet
Czech
Verb
křičet impf (perfective křiknout)
Conjugation
Conjugation table
| Present Sg | Present Pl | Future Sg | Future Pl | Past Sg | Past Pl | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1st person | křičím | křičíme | budu křičet | budeme křičet | křičel/křičela jsem | křičeli/křičely jsme |
| 2nd person | křičíš | křičíte | budeš křičet | budete křičet | křičel/křičela jsi | křičeli/křičely jste |
| 3rd person | křičí | křičí | bude křičet | budou křičet | křičel/křičela/křičelo | křičeli/křičely/křičela |