Definify.com
Definition 2025
svůj
svůj
Czech
Pronoun
svůj m
- Belonging to the subject, of the subject, or related to the subject; reflexive possessive pronoun; thus rendered as possessive pronouns including my, your, his, her, our, their, depending on the subject.
- Vidím svého otce. — I see my father.
- Alena se loučí se svými sestrami. — Alice says goodbye to her sisters.
- Matky obvykle milují své děti. — Mothers usually love their children.
Declension
declension of svůj
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | svůj | svá / svoje | své / svoje | |
| genitive | svého | své / svojí | svého | |
| dative | svému | své / svojí | svému | |
| accusative | svého | svůj | svou / svoji | své / svoje |
| vocative | svůj | svá / svoje | své / svoje | |
| locative | svém | své / svojí | svém | |
| instrumental | svým | svou / svojí | svým | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | sví / svoji | své / svoje | svá / svoje | |
| genitive | svých | |||
| dative | svým | |||
| accusative | své / svoje | svá / svoje | ||
| vocative | sví / svoji | své / svoje | svá / svoje | |
| locative | svých | |||
| instrumental | svými, (colloquial) svýma | |||