Definify.com
Definition 2025
оборонить
оборонить
Russian
Verb
оборони́ть • (oboronítʹ) pf (imperfective обороня́ть)
- to defend
- оборони Бог/Господь ― oboroni Bog/Gospodʹ ― God forbid
Conjugation
Conjugation of оборони́ть (class 4b perfective transitive)
| perfective aspect | ||
|---|---|---|
| infinitive | оборони́ть oboronítʹ |
|
| participles | present tense | past tense |
| active | — | оборони́вший oboronívšij |
| passive | — | оборонённый oboronjónnyj |
| adverbial | — | оборони́в oboronív, оборони́вши oboronívši |
| present tense | future tense | |
| 1st singular (я) | — | обороню́ oboronjú |
| 2nd singular (ты) | — | оборони́шь oboroníšʹ |
| 3rd singular (он/она́/оно́) | — | оборони́т oboronít |
| 1st plural (мы) | — | оборони́м oboroním |
| 2nd plural (вы) | — | оборони́те oboroníte |
| 3rd plural (они́) | — | обороня́т oboronját |
| imperative | singular | plural |
| оборони́ oboroní |
оборони́те oboroníte |
|
| past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
| masculine (я/ты/он) | оборони́л oboroníl |
оборони́ли oboroníli |
| feminine (я/ты/она́) | оборони́ла oboroníla |
|
| neuter (оно́) | оборони́ло oboronílo |
|
Derived terms
- обороня́ться impf (oboronjátʹsja), оборони́ться pf (oboronítʹsja)
Related terms
- оборо́на (oboróna), оборо́нный (oborónnyj)
- оборони́тельный (oboronítelʹnyj)
- боро́ться (borótʹsja)
- борьба́ (borʹbá)
- боре́ц (boréc), борцо́вский (borcóvskij)