Definify.com
Definition 2024
укоренивший
укоренивший
Russian
Participle
укорени́вший • (ukorenívšij)
- past active perfective participle of укорени́ть (ukorenítʹ)
Declension
Declension of укорени́вший (no short forms)
| masculine | neuter | feminine | plural | ||
|---|---|---|---|---|---|
| nominative | укорени́вший ukorenívšij |
укорени́вшее ukorenívšeje |
укорени́вшая ukorenívšaja |
укорени́вшие ukorenívšije |
|
| genitive | укорени́вшего ukorenívševo |
укорени́вшей ukorenívšej |
укорени́вших ukorenívšix |
||
| dative | укорени́вшему ukorenívšemu |
укорени́вшей ukorenívšej |
укорени́вшим ukorenívšim |
||
| accusative | animate | укорени́вшего ukorenívševo |
укорени́вшее ukorenívšeje |
укорени́вшую ukorenívšuju |
укорени́вших ukorenívšix |
| inanimate | укорени́вший ukorenívšij |
укорени́вшие ukorenívšije |
|||
| instrumental | укорени́вшим ukorenívšim |
укорени́вшей, укорени́вшею ukorenívšej, ukorenívšeju |
укорени́вшими ukorenívšimi |
||
| prepositional | укорени́вшем ukorenívšem |
укорени́вшей ukorenívšej |
укорени́вших ukorenívšix |
||