Definify.com
Definition 2025
шалить
шалить
Russian
Verb
шали́ть • (šalítʹ) impf (perfective пошали́ть)
Conjugation
Conjugation of шали́ть (class 4b imperfective intransitive)
| imperfective aspect | ||
|---|---|---|
| infinitive | шали́ть šalítʹ | |
| participles | present tense | past tense | 
| active | шаля́щий šaljáščij | шали́вший šalívšij | 
| passive | — | — | 
| adverbial | шаля́ šaljá | шали́в šalív, шали́вши šalívši | 
| present tense | future tense | |
| 1st singular (я) | шалю́ šaljú | бу́ду шали́ть búdu šalítʹ | 
| 2nd singular (ты) | шали́шь šalíšʹ | бу́дешь шали́ть búdešʹ šalítʹ | 
| 3rd singular (он/она́/оно́) | шали́т šalít | бу́дет шали́ть búdet šalítʹ | 
| 1st plural (мы) | шали́м šalím | бу́дем шали́ть búdem šalítʹ | 
| 2nd plural (вы) | шали́те šalíte | бу́дете шали́ть búdete šalítʹ | 
| 3rd plural (они́) | шаля́т šalját | бу́дут шали́ть búdut šalítʹ | 
| imperative | singular | plural | 
| шали́ šalí | шали́те šalíte | |
| past tense | singular | plural (мы/вы/они́) | 
| masculine (я/ты/он) | шали́л šalíl | шали́ли šalíli | 
| feminine (я/ты/она́) | шали́ла šalíla | |
| neuter (оно́) | шали́ло šalílo | |