Webster 1913 Edition
Rit
Rit
,
obs.
of
Ride
, contracted from
rideth.
Definition 2024
řiť
řiť
Czech
Noun
řiť f
- anus
Declension
Declension of řiť
| |
singular |
plural |
| nominative |
řiť
|
řitě, řiti
|
| genitive |
řitě, řiti
|
řití
|
| dative |
řiti
|
řitím
|
| accusative |
řiť
|
řitě, řiti
|
| vocative |
řiti
|
řitě, řiti
|
| locative |
řiti
|
řitích
|
| instrumental |
řití
|
řitěmi
|
Related terms
