Definify.com
Definition 2025
населить
населить
Russian
Verb
насели́ть • (naselítʹ) pf (imperfective населя́ть)
- to populate
Conjugation
Conjugation of насели́ть (class 4b perfective transitive)
| perfective aspect | ||
|---|---|---|
| infinitive | насели́ть naselítʹ |
|
| participles | present tense | past tense |
| active | — | насели́вший naselívšij |
| passive | — | населённый naseljónnyj |
| adverbial | — | насели́в naselív, насели́вши naselívši |
| present tense | future tense | |
| 1st singular (я) | — | населю́ naseljú |
| 2nd singular (ты) | — | насели́шь naselíšʹ |
| 3rd singular (он/она́/оно́) | — | насели́т naselít |
| 1st plural (мы) | — | насели́м naselím |
| 2nd plural (вы) | — | насели́те naselíte |
| 3rd plural (они́) | — | населя́т naselját |
| imperative | singular | plural |
| насели́ naselí |
насели́те naselíte |
|
| past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
| masculine (я/ты/он) | насели́л naselíl |
насели́ли naselíli |
| feminine (я/ты/она́) | насели́ла naselíla |
|
| neuter (оно́) | насели́ло naselílo |
|
or
Conjugation of насели́ть (class 4c⑦ perfective transitive)
| perfective aspect | ||
|---|---|---|
| infinitive | насели́ть naselítʹ |
|
| participles | present tense | past tense |
| active | — | насели́вший naselívšij |
| passive | — | населённый naseljónnyj |
| adverbial | — | насели́в naselív, насели́вши naselívši |
| present tense | future tense | |
| 1st singular (я) | — | населю́ naseljú |
| 2nd singular (ты) | — | насе́лишь nasélišʹ |
| 3rd singular (он/она́/оно́) | — | насе́лит nasélit |
| 1st plural (мы) | — | насе́лим nasélim |
| 2nd plural (вы) | — | насе́лите nasélite |
| 3rd plural (они́) | — | насе́лят naséljat |
| imperative | singular | plural |
| насели́ naselí |
насели́те naselíte |
|
| past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
| masculine (я/ты/он) | насели́л naselíl |
насели́ли naselíli |
| feminine (я/ты/она́) | насели́ла naselíla |
|
| neuter (оно́) | насели́ло naselílo |
|
Related terms
- населе́ние (naselénije)
- населённый (naseljónnyj)