Definify.com
Definition 2025
поучать
поучать
Russian
Verb
поуча́ть • (poučátʹ) impf
Conjugation
Conjugation of поуча́ть (class 1a imperfective transitive)
| imperfective aspect | ||
|---|---|---|
| infinitive | поуча́ть poučátʹ |
|
| participles | present tense | past tense |
| active | поуча́ющий poučájuščij |
поуча́вший poučávšij |
| passive | поуча́емый poučájemyj |
— |
| adverbial | поуча́я poučája |
поуча́в poučáv, поуча́вши poučávši |
| present tense | future tense | |
| 1st singular (я) | поуча́ю poučáju |
бу́ду поуча́ть búdu poučátʹ |
| 2nd singular (ты) | поуча́ешь poučáješʹ |
бу́дешь поуча́ть búdešʹ poučátʹ |
| 3rd singular (он/она́/оно́) | поуча́ет poučájet |
бу́дет поуча́ть búdet poučátʹ |
| 1st plural (мы) | поуча́ем poučájem |
бу́дем поуча́ть búdem poučátʹ |
| 2nd plural (вы) | поуча́ете poučájete |
бу́дете поуча́ть búdete poučátʹ |
| 3rd plural (они́) | поуча́ют poučájut |
бу́дут поуча́ть búdut poučátʹ |
| imperative | singular | plural |
| поуча́й poučáj |
поуча́йте poučájte |
|
| past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
| masculine (я/ты/он) | поуча́л poučál |
поуча́ли poučáli |
| feminine (я/ты/она́) | поуча́ла poučála |
|
| neuter (оно́) | поуча́ло poučálo |
|
Related terms
- поучи́ть (poučítʹ), поучи́тельный (poučítelʹnyj), поуче́ние (poučénije)
- учи́ть impf (učítʹ), вы́учить pf (výučitʹ)
- учи́ться impf (učítʹsja), вы́учиться pf (výučitʹsja), научи́ться pf (naučítʹsja)
- учи́тель (učítelʹ), учи́тельница (učítelʹnica)
- уча́щийся (učáščijsja)
- уче́ние (učénije)
- учени́к (učeník), учени́ца (učeníca)
- учёный (učónyj), учёность (učónostʹ)
- учёба (učóba)
- уче́бный (učébnyj), уче́бник (učébnik)